|
|
Vliv teploty na růst rostlin: výukové protokoly modelových pokusů
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu modelových úloh (formou experimentu) pro studium biologie na středních školách s tématem vlivu teploty na růst rostlin. Vybrané úlohy využívají nový didaktický přístup prostřednictvím tzv. badatelsky orientovaného vyučování. Tato výuková metoda přispívá k rozvíjení samostatného odvozování a nutí žáky přemýšlet aktivně o vyučované tématice. Práce poskytuje nezbytné teoretické zázemí k problematice, popis metod a materiálu nutného k realizaci pokusu. Práce dále popisuje postupy pro tvorbu pokusu a jeho užití v praxi středních škol a poskytuje k nim potřebné metodické pokyny a pracovní listy. Zároveň byla orientačně ověřena didaktická použitelnost experimentu i vypracovaných materiálů prostřednictvím dotazníkového šetření a kontrolního provedení modelových úloh na středních školách. Hlavním výsledkem této diplomové práce je pak moderní, kvalitní ověřená metoda výuky na středních školách o vlivu teploty na růst rostlin v souladu s moderními přístupy ke vzdělávání, které zahrnují vlastní pokusy, jejich vedení zpracování a vyvození závěrů. Vypracované didaktické materiály tak mohou sloužit pro přípravu kvalitních, badatelsky orientovaných uchazečů o studium na vysokých školách.
|
|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
|
Vliv 24-epibrassinolidu na vybrané parametry genotypů kukuřice a bobu lišících se citlivostí k suchu
Řehořová, Kateřina ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Brassinosteroidy jsou rostlinné hormony, které jsou známy mimo jiné pro svůj pleiotropní účinek na rostliny vystavené různým biotickým a abiotickým stresovým faktorům. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv 10-8 M 24-epibrassinolidu na rostliny Zea mays L. a Vicia faba L. pěstované v podmínkách stresu suchem (6, 10, 14, 18 dnů) s důrazem na odlišnou odpověď jejich citlivých a odolných genotypů k suchu. U stresovaných rostlin a rostlin pěstovaných v kontrolních podmínkách byla měřena rychlost čisté fotosyntézy (PN) a transpirace (E), stomatální vodivost (gs), osmotický potenciál (ψs), obsah prolinu (Pro) a malondialdehydu (MDA) a index poškození membrán (MI). Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím zmíněné parametry bylo sucho, které vedlo k postupnému snížení PN, E, gs, ψs a zvýšení obsahu Pro, MDA a MI. Efekt 24-epibrassinolidu se průkazně projevil spíše výjimečně a v těchto případech byla pozorována výraznější odpověď rostlin stresovaných suchem ve srovnání s rostlinami pěstovanými v kontrolních podmínkách. V reakci rostlin se projevila vnitrodruhová variabilita, která u citlivých a tolerantních genotypů nebyla jednoznačná a lišila se v závislosti na studovaném parametru a podmínkách pěstování rostlin.
|
|
|
Vliv teploty na růst rostlin: výukové protokoly modelových pokusů
Máhrlová, Zuzana ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na tvorbu modelových úloh (formou experimentu) pro studium biologie na středních školách s tématem vlivu teploty na růst rostlin. Vybrané úlohy využívají nový didaktický přístup prostřednictvím tzv. badatelsky orientovaného vyučování. Tato výuková metoda přispívá k rozvíjení samostatného odvozování a nutí žáky přemýšlet aktivně o vyučované tématice. Práce poskytuje nezbytné teoretické zázemí k problematice, popis metod a materiálu nutného k realizaci pokusu. Práce dále popisuje postupy pro tvorbu pokusu a jeho užití v praxi středních škol a poskytuje k nim potřebné metodické pokyny a pracovní listy. Zároveň byla orientačně ověřena didaktická použitelnost experimentu i vypracovaných materiálů prostřednictvím dotazníkového šetření a kontrolního provedení modelových úloh na středních školách. Hlavním výsledkem této diplomové práce je pak moderní, kvalitní ověřená metoda výuky na středních školách o vlivu teploty na růst rostlin v souladu s moderními přístupy ke vzdělávání, které zahrnují vlastní pokusy, jejich vedení zpracování a vyvození závěrů. Vypracované didaktické materiály tak mohou sloužit pro přípravu kvalitních, badatelsky orientovaných uchazečů o studium na vysokých školách.
|
|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
|
Inter- a intraspecifická variabilita v odezvě Vicia faba L. a Zea mays L. na nedostatek vody
Fridrichová, Lenka ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
V této práci byly sledovány reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovenou dostupnost vody. Práce měla rozšířit poznatky o reakcích na vodní deficit a především na následující obnovenou dostupnost vody z pohledu dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy, pozornost byla věnována především vnitrodruhovým rozdílům a tomu, zda a jak se mění v poststresové periodě ve srovnání s periodou sucha. Reakce rostlin byly sledovány prostřednictvím změn vybraných fotosyntetických, morfologických a vývojových charakteristik v průběhu šestidenního přerušení zálivky, po němž následovala šestidenní perioda obnovené optimální zálivky. Experimenty byly provedeny na rostlinách s odlišným typem fotosyntézy - C3 rostlině Vicia faba L a C4 rostlině Zea mays L., u každého rostlinného druhu byly sledovány tři odrůdy / genotypy. Odpověď obou rostlinných druhů na nedostatek vody byla odlišná v míře změn relativního obsahu vody (RWC), parametrů fluorescence chlorofylu, hmotnostech sušin jednotlivých listů (které se vyvíjely během stresové periody), vzájemném poměru hmotností sušiny nadzemní a kořenové části rostlinného těla. U stresovaných rostlin byla pozorována tendence k poklesu RWC, zvýšení minimálního výtěžku fluorescence chlorofylu a u listů v temnotně adaptovaném stavu (F0), obsahu fotosyntetických...
|
host ::
RSS.